Chopok Hike and Ride

Nejsou to ani 2 týdny a mé kroky opět míří směr Chopok. Nasedám k Vikimu do Blacklinu, přibíráme ještě Rosťu a vyrážíme vstříc novým dobrodružstvím.
Cestou jsme velice opatrní a máme obavy z policejních hlídek, které vycucávají nebohé turisty. Kousek před Liptovským Mikulášem nás kontaktuje Vlado a zjišťuje jak to s námi vypadá a kde jsme. Kolem 10 dorážíme na hotel Liptov, kde nás vítají známé tváře. Opět se nás sešlo hafo – náš PWL gang, 3limits team, zástupci hlavního města Bratislavy, Východu a 2 kopretiny. Úsměv na tváři nám vykouzlilo slunečné počasí způsobené inverzí...:)
Přemisťujeme se k lanovkám, kupujem permice a jedem. V provozu je 4sedačka na Lukovou, 2sedačka na Koňský Grúň a přibližovák. Na vrcholu se velkým obloukem vyhýbáme Kamienke a hned míříme do žlabů. Fotíme a jezdíme co to dá, celou jednu jízdu jsme udělali. Žleby pořád stojí za to, dokonce stinná místa jsou stále ještě zmrzlá.
Jednou z nepříjemných věcí byly dojezdy od žlabů ke sjezdovkám spojené s dlouhým traverzováním a šlapáním. U spodních částí sjezdovek a chodníků jsme brousili skluznice po trávě a šutrech, ale taky to jelo :) .

Když se na vrcholu ocitáme podruhé, znovu na nás zapůsobí magické (nebo magnetické?) síly Kamienky a ta nás opět pohlcuje. Venku probíhá loučení se sezónou ve formě Retro maškarní jízdy na předem připravené překážkové dráze. Největší výzva byly ťavie hrby, ale i ty všichni závodníci zvládli. Opodál byl postavený kicker, na kterém se banda dostatečně vyřádila. Následovala volná zábava při borovičce a československých hitech linoucích se z amplionů. Šťastní se posléze přesouváme k žlabům užít si jízdu při zapadajícím slunku...
Večer se na hotelu Liptov grilovalo, debatovalo a veselilo. Tancechtiví se pak přesunuli do Retro baru, kde nás na celé čáře zklamal jakýsi DJ, mixující nekonečné songy nevím čeho. Někteří tvrdili, že to byl hip-hop.

Den druhý byl podstatně produktivnější než předchozí. Podpoření dobrou náladou z předešlého dne jsme se vydávali (Hikovali na Fulič) dál a dál až na samotný okraj Derešů. Znavení (Hikováním) a dojezdem k lanovce, jsme zakotvili na Kamienke, kde jsme se jen rychle posilnili polévkou před další jízdou. Žleby už byly v neděli krásně měkké, prostě jarní firnovačka. Už ani nevím, čí to byl nápad, dát si dojezd Spravedlivé rovně a na full přes trávu. Každopádně jsme pobavili jak sebe, tak nechápavě zírající zbytky lyžařů. Je pravda, že odvodňovací kanály vedoucí napříč sjezdovkou některé freeskiery při přejezdu dooost překvapily. Poslední jízdu si chlapi naložili (teda jen ti otrlejší) a následoval sjezd velice úzkého kuloáru završený straightline.

Únava z celodenního ježdění a hikování byla na lidech dost vidět. Nezbývalo než se rozloučit na Liptově u chlazené Kofoly a vydat se na cestu domů

Zdar a sílu váš Slavíček a Lucka